Nehty pod kůží

10. července 2012 v 16:46 |  prej že rubrika musí obsahovat aspoň jedno písmeno. 2012
Přirozenej vývoj v jinýho člověka. V člověka.
Ranní kafe, ranní čaj, ranní cigáro.

Potřebuju někoho, kdo by mě kopnul do prdele. Naposled mě kopnul a já od tý doby běhám, znova, jako dřív a je mi strašně moc dobře. Začala sem zase malovat, psát a trochu se o sebe starat. Líběj se mu moje červený nehty a mně se líbí jak se mu zarejvaj do kůže a on jen zkřivý ten svůj andělskej obličej (fakt vypadá jak nějakej andělíček, to bych si z prstu nevycucala), protože ano, nehty zarytý v kůži, to je to co se nám oběma líbí.

Polední pauza na jídlo, tři brambory, tři loky čaje, nemám hlad.
"Můžeš se mnou posilovat" dělám si z něj srandu, když si stěžuje na svoje břicho a ruce. "teda jako s činkou, ne že já bych něco dělala"..
"Snad mě nechceš takhle podceňovat, Ty si činka tak do jedný ruky".

Sedim si na terase, maluju, kreslim, brečim, piju. Piju zas tu zasraně hořkou věc a je mi líp, než kdybych pila něco, co se dá pít. Vážně.
A lhala sem mu. Já vím totiž uplně přesně co bych chtěla a bylo by mi líp kdybych to nevěděla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eleanor Eleanor | Web | 10. července 2012 v 22:07 | Reagovat

No jo, nehty, zarývající se do kůže, to mám taky ráda... :)

2 Zee Zee | Web | 12. července 2012 v 14:00 | Reagovat

to hecování je fakt důležitý. a čaj je nejlepší s mlíkem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama