Padesátý kilo karamelek

4. července 2012 v 23:22 |  prej že rubrika musí obsahovat aspoň jedno písmeno. 2012
"Slušelo Ti to, jsi krásná"
"pusu na čelo, pusu na tvář, pusu na krk, na ouško, do klína"
"velkou prdel? ses posrala ne?!"

.. nechce se mi na Tebe zapomenout, věděla sem to, šak sem o tom psala už tehdy, když si mě prosil, aby sem Ti napsala básničku.

Seš kamarád na život bez smrti
Příjde noc a ty ještě ani nedolehneš
Nic není na věky, čas vzpomínky rozdrtí
A já myslím, že na mě zapomeneš

Žeru už asi padesátý kilo karamelek a držim se lahve campari, jak kdyby mi to mohlo sejvnout život, přitom mi to akorát ubližuje, je to hořký jak ranní vstávání do děsně dusnejch dní. Až zas kvůli němu budu viset ze střešního okna, měla bych dostat do držky. Protože jednou, až nebudu mít lahev na stole, což funguje jako spolehlivej magnet, mohlo by to dopadnout zle. Teda dobře.
"co je dobře a co špatně?"
"dobře, ale bude to naposled, co s Tebou jdu ven"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teresa Teresa | Web | 6. července 2012 v 15:42 | Reagovat

Ten magnet by tu měl bejt furt, i když chutná jako ranní vstávání do děsně dusnejch dní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama