"Tak jo"

6. července 2012 v 16:33 |  prej že rubrika musí obsahovat aspoň jedno písmeno. 2012
Naposled sem zatáhla závěsy a Ty už si na mě čekala na balkoně. Cigára, chlast, spacáky, tak jako obvykle, tak jako vždycky. Jako před lety, jako před dněma, jako před každou sekundou, co tak moc pálí, i tentokrát sme si několikrát popálily ruce, málem kvůli tmě kouřili filtry a smály se, ačkoliv nás nikdo nesměl slyšet.
"Pár velkejch změn by to chtělo"; "to jo"; "ale kouřit nepřestanem vole"; "to už by nemělo smysl měnit nic dalšího, když bysme přestali dělat kšefty číňanovi na námku, ten by zdechnul, my bysme neměly kde kupovat cigára, až bysme se zas rozhodli kouřit a padnul by celej systém, náš systém"; "pravda, tak radši přestaneme žrát"; *hlasnej smích* "tak jo".
Roztáhla sem závěsy a vlezla sem do pokoje, vznášel se tam dým, kde se vzal je záhada, asi přes ty závěsy přecejen byla znát krabka cigár.
"Já ho mám vážně ráda, víš to Ty, vim to já a on by to moh taky vzhledem k těm všem nocím a náznakům vědět"; "vole, toho bys musela vzít po hlavě pánví, zařvat na něj JÁ TĚ MILUJU a pak mu v kuse líbat tu jeho držku, který si před pár chvílema vymlátila zuby pánví"; "poslední pánev sme dneska zneužili vajíčkama"; "tak holt budeš muset koupit štafle a zvládnout to ručně"; "tak jo".
Měřit pod metr šedesát má svoje nevýhody, zvlášť když se na stropě objevil neuvěřitelně hnusnej pavouk a já, ač se pavouků neštítim, sem z něj chytala v tom alkoholickym stavu neuvěřitelný schízy. Pavouci nás ovládnou, pavouci nás sežerou.
"Kdyby tady byl, tak by toho pavouka sundal. Nebo by mě vyzved a já bych vřeštěla a on by mě držel dva cenťáky od něj"; "přestaň už o něm pořád kecat, dokud mu to neřekneš, tak už o něm nechci ani slyšet"; "tak jo".
Napsaly sme příběh o pánovi, kterej bydlel naproti garážím a obecně sme napsalÿ už hodně příběhů, bolí to, číst ty starý věci a vědět, že takový situace už se nevrátěj, protože už nikdy nebudem tak malý, abychom věřily, že svět je jen špatnej, abychom věřily, že navždycky skončíme samy, abychom věřily, že nás vážně VŮBEC NIKDO nemá rád a abychom věřily, že se z prvních lásek nikdy nevyhrabem. Už nikdy nebudem psát tak černý psaní a nebudem to pálit nad řekou, protože už nemáme komu ty hnusný věci psát. Ač obě milujeme a asi sme momentálně nemilovaný, milujeme se taky navzájem. Je mojí sestrou a je tim co mě drží když chci skákat z balkonu, šahám jí na kozy a smějeme se tomu, jak si okolní lidi myslej, že sme lesby. A já si tak pak můžu klidně připadat, ale ona mě prostě nikdy přitahovat nebude, je moje mladší ségra.
"Já ho miluju"; "nezakázala sem Ti mluvit proto, že to nechci poslouchat, ale proto, že to vim ty krávo blbá"; "tak jo".

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eleanor Eleanor | Web | 6. července 2012 v 20:49 | Reagovat

Přesně. Přetáhnout pánví a zařvat mu to do ksichtu. Jinak se ti blbci vůbec nedovtípí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama