Jako bych to už nebyla já.
Když to tady po sobě čtu.
Když se koukám do zrcadla.
Když píšu, maluju, zpívám.
Děsí mě představa, že sem sama sežrala svý já a teď už sem někdo uplně jinej, kdo se mi ani za mák nelíbí a kym bejt ani za mák nechci. Dovádim sama sebe do stavů, kdy mlátim do stěny a snažim se z toho blbýho nemojeho těla dostat ven. Litry čaje, litry kafe utopili kus mě. Nebo se jen prostě vyvíjím jiným směrem než bych sama chtěla.
Napsal, že jednu dobu tajně snil, že bude se mnou a ne s ní. Aha. Tak dík, že mi to sděluješ teď, když už to teda očividně není aktuální. Vztahy zasraný.
I když sníš samu sebe, pořád jsi to ty ;)
No jo, tyhlety vztahy... Někdy je lepší nic neřešit.