Tolik co on, za čas jako on

19. srpna 2012 v 14:12 |  prej že rubrika musí obsahovat aspoň jedno písmeno. 2012
Každodenních pět kilometrů se projevuje strašlivou bolestí nohou a neuvěřitelnym klidem.. na duši? No, dejmež tomu, že na duši. Cejtim se poslední dobou děsně dobře. Skoro nekouřim (nejsou na to prachy, někdy mě napadá, že nemít prachy možná ve svý podstatě přináší zdraví.. pak si vzpomenu na krabicový víno a kusovky) a je neuvěřitelný, o kolik víc toho plíce vydržej bez neuvěřitelný zátěže dehtu, zvlášť když máte plíce už od mala na hovno.

"Nebudem spolu spát"
"Tak ne"
"Ale masírovat záda a hladit mě.. to přece kamarádi můžou ne?"

Chlast se snažim omezovat. Ne kvůli zdraví, ne kvůli nějakejm závislostem, ale kvůli sobě. Když sem vožralá, prokecnu na sebe snad i to co neni pravda a pak se o tom všude mluví a já tuhle potřebu vážně nemám. Nemám potřebu bejt středem pozornosti, zvlášť u lidí, který mi nestojej ani za to krabicový víno. S kolou.

"Už sem tejden bez sexu, to je na piču"
"Já běhám, pomáhá mi to"
"Já taky běhám... ale už to nepomáhá"
"Vim, že běháš. Seš můj vzor a cíl, až uběhnu to co Ty, za čas jako Ty, budu spokojená"
"Ty nikdy nebudeš..."

Asi má pravdu, nikdy nebudu spokojená. Sem strašná. Něco namaluju a nikdy se mi to nelíbí. Něco nazpívám a nikdy, nikdy mi to nepříjde dobrý. Umim mluvit s lidma. To je asi to jediný co mi de. Ale k čemu mi to je, když lidi nechtěj poslouchat. A tak běhám. A jednou uběhnu tolik co on za čas jako on.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Inkognito Inkognito | Web | 19. srpna 2012 v 16:02 | Reagovat

tyjo, běhání je moje noční můra, jak to děláš, že běháš?

2 Niemand Niemand | Web | 19. srpna 2012 v 20:31 | Reagovat

jde jen o to nepřestat, hned jak přestaneš moct, ono to po chvíli překonáš a jde to skoro samo...

3 Eleanor Eleanor | Web | 19. srpna 2012 v 21:56 | Reagovat

Já už jsem bez sexu... dlouho a řeknu ti, mě to teda nepomáhá. Ono to bude asi tím, že mám astma a jak se snažím dýchat, už ty zvuky samotný mi připomínají soulož. Takže je to dost divný. Ale když už nic, cítím se po tom dobře. Ale na tebe nemám. :)

4 Ilma Ilma | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 12:54 | Reagovat

Existují lidi, kteří poslouchají rádi. Já mám opačný problém. Poslouchám, ale mluvit neumím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama