Lži s lžícema

11. října 2012 v 21:02 |  prej že rubrika musí obsahovat aspoň jedno písmeno. 2012
Když konečně přestanete lhát, začnou o vás lidi šířit lži (lži jako lžice, ne žli jako žlice, tak už si to sakra projednou zapamatuj). Cigára docházej a zase přicházej, sou vlastně jako lidi, lidi jsou jako cigára a cigára sou jako lžice. Když se zlomí, tak už se to dá použít jen hodně blbě.

Všechno se vším souvisí, vždycky souviselo. Když konečně přestanu lhát, mám pocit, jako by se najednou mělo přijít na všechno, co sem kdy udělala. Najednou už nemám to sebevědomí, který sem měla, když sem je měla oba. Najednou na mě Jeho holka kouká mnohem hůř než koukala dřív, aniž by něco věděla. A aniž by sem měla nějakou potřebu s ní přicházet do styku, si mě stejně vždycky najde a těma svejma prasečíma očima mě propálí. A je ošklivá a nezaslouží si ho, ale co mně je teď vlastně po tom, kdyby na mě tak nečuměla, bylo by mi to vlastně uplně šumák.

Házim šumák do pití, bolí mě škéca. Neni to zaviněný ničim z venčí, nepila sem, nepřibližuju se k děsně hlučnejm reprákům. A pořád mě bolí hlava, jako by snad chtěla naznačit, že moje tělo prostě nechce existovat takhle, že se mu můj nepřísun stravy nelíbí, že cigára nechce, že vodu nechce, že kafe nechce, že nic nechce. Jako by mě prostě někdo lžící jebnul po hlavě. Jako by se mýmu tělu nelíbilo, že se mi nelíbí lhát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NathMalorin NathMalorin | Web | 13. listopadu 2012 v 21:01 | Reagovat

A začne to zas nanovo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama