Prodělali ste někdy akutní otravu alkoholem?
Báli se o vás vaši kamarádi?
Báli ste se o sebe vy sami?
Báli ste se tyvole někdy pít?
Nechci to nějak rozvádět, ale hodně mě to změnilo.
Dělám, jakobych pořád měla šukací vztah a přitom to přechází do jinejch dimenzí, nijak mi to ale nevadí.
A jemu nevadí, že sem teď trochu jiná.
Z představy alkoholu se mi dělá zle. Z cigár taky. Ze všeho ostatního taky. Asi budu žít bez návykovejch látek.
Což mě nijak moc nebolí, ale.. měli ste pocit, že už to nejste vy?
Musim dělat to, co sem nikdy nedělala, sem to, co sem nikdy nebyla, ale mám to, co jsem nikdy neměla.
Nevim, jestli to bylo špatně, nebo dobře, ale byl to kurevsky silnej zážitek.
Když mi teď kdokoliv řekne, že sem otravná, odpovídám: ano, sem, ale je toho zapotřebí dost a kombinovat kámové.
Jo, někdy je dobrý zažít to, co jsme nikdy nezažili.
A taky žít na chvíli bez alkoholu a cigaret. Neříkám, že je to můj případ, ale třeba toto léto jsem skoro vůbec nepila ani nic a byl to takovej detox...