Malý štěstí

29. dubna 2014 v 17:59 |  princezny v pohádkách aspoň nekouřej čůráky. 2014
Pořád jsme spolu. Nerozumím tomu a nikdo nevěřil. A nikdo nedoufal. A nikdo už ani neříkal, že to určitě zas skončí blbě, protože to tak prostě končilo vždycky a nikdo už neměl potřebu to nahlas říkat. A tak se to teď děje a mně je skvěle. Teda jako není, je mi zle, stále kouřím a stále nemám vůli přestat, doma je to na hovno, ale tohle mě drží. Drží mě on. Je to prima.
Děláme výlety a vždycky, když si chci koupit kolu nebo lízátko, připomíná mi, že mám cukrovku. Tak mu vysvětlím, že na výletě se to přece může.
Když si jdu osladit čaj s mlíkem, je smutnej když sladím, protože moje glykémie to nechtěj, ale já mu vysvětluju, že mu neumřu, protože to prostě teď nejde. Ze světa se takhle neodchází. Jsem prostě moc zlá na to, abych umřela jako šťastnej člověk. A tak ho to prostě vždycky uklidní.
Občas se pereme a nadáváme si. Občas se prostě urážíme, ale oba jsme lidi, co to potřebujou. Co nezvládnou moc romantickejch chvil najednou.
Nebo si to nedokážou přiznat.

Jsem oproti němu dítě, ale je to hodně boží. Je boží někam jet s tak skvělým člověkem a prostě k němu patřit. Je skvělý ho vedle sebe mít. A tak sem nepíšu. Protože sem šťastná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hudebni devka. hudebni devka. | Web | 7. května 2014 v 14:04 | Reagovat

:') preju vam to.

2 Ang Ang | Web | 25. května 2014 v 6:55 | Reagovat

Ať to vydrží co nejdýl :)
(Na blogy se přece nikdy nepíše, když je člověk šťastnej.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama