Uznání

25. ledna 2016 v 14:46 |  chce se mi tak trochu si pozvracet postel. 2016
Nesnášim lidi. Nesnášim tu povinnost, vídat ty samý lidi. Každej den. Každej debilní den.
Chtěla bych ideální teplotu kafe, ale je buď moc horký, nebo moc studený.
Nesnášim všechny roční období. Nesnášim jaro, léto, podzim i zimu. Sníh, vítr, slunce.
Nesnášim vytahaný hadry a úplý oblečení, nesnášim vypadat na hovno.
Nesnášim, když pouštíš hudbu, tak moc nahlas a já chci jen myslet.
Existence, která je jako ta moje momentální není nic moc.
Dala sem si pár cigár. Nekouřila sem přes rok. A už zas dobrý. Ale ty cíga tam prostě byly.
Chci se jen soustředit na svojí lásku, ale zatím myslím jen na všechno ostatní.
Skoro nic mě netěší. Netěší mě žít.
Těší mě jenom pivo.
A víno.
Začínám se cejtit jako alkáč.
A ani mě to nesere.
Ve snech se vídám s prostřelenou hlavou.
Chtěla bych tvoje uznání, čtyřko.
Zatímco pětka mě miluje, dvojka mě zachraňuje, čtyřka nedělá nic a jen jeho uznání fakt chci.
To je trochu nešťastný.
A dluží mi peníze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Antia Antia | Web | 6. února 2016 v 20:03 | Reagovat

Nesnášim kafe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama