Zapomenutý lidi

17. března 2016 v 12:42 |  chce se mi tak trochu si pozvracet postel. 2016
Dneska ráno jsem se přistihla, jak jdu delší cestou, jen proto, že byla možnost, že potkám čtyřku. Nepotkala sem ho, sama sobě jsem se obrovsky vysmála, ale někde hluboko vim, že tohle představuje velkej problém.
Pětka je skvělej, dokonce sem ochotná říct, že ho miluju, a že bych s ním chtěla navždycky být. Problém je, že čtyřka je pořád někde ve mně. Co oči nevidí, to srdce nebolí, jenomže jakmile oči zas jednou za čas vidí, všechno je zpátky, než bys řekl gin.
Skoro už nepiju, sem totiž pořád nemocná, jen zas trochu kouřim. Ne moc, ale prostě už nemůžu říct, že už sem přestala. Tohle se totiž vrací uplně stejně rychle, jako veškerý city k dávno zapomenutejm lidem.
Včera sem byla u něj na bytě, hrát na kytaru, s čímž se mimochodem zase snažím začít a díky kamarádovi, co s ním bydlí, se mi to třeba i podaří. A poprvý za dlouhou dobu sem ho viděla tak spokojenýho, šťastnýho, takovýho, jakýho si ho pamatuju. Takovýho, jakej mě objal po totálním osobním kolapsu a spolu sme se vysmáli světu a fungovali dál. Vůbec nevím, jestli to zvládnu nějak dýl snášet, nic neříct. Ale asi jo. On je totiž někde uplně jinde a já mám hrdost, což je to jediný, co se ještě nepovedu světu ze mě urvat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 17. března 2016 v 15:26 | Reagovat

Pětka ti ještě ušije kabát ze zklamání. :)

2 Antia Antia | Web | 19. března 2016 v 10:58 | Reagovat

Hra na kytaru se ti bude hodit.

3 xxx xxx | Web | 19. března 2016 v 12:44 | Reagovat

lidi totiž zapomínat nechtěj

4 Niko Tin Niko Tin | Web | 20. března 2016 v 21:24 | Reagovat

Kéž to nealkoholový období dám, teď už vopravdicky musim.

Taky pořád marodim, dělám věci, který si něčim opodstatňuju a přitom jde zas jen o bejvalý. Čím víc chcem zapomenout, tím spíš se zas v našem životě objevěj, to je těžkej životní úděl

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 21. března 2016 v 11:10 | Reagovat

" Já z krčmy se opilý navracel...
pak doma jsem ulehnul v matrace...

Nu, a když jsem se obracel,
matku a  otce  jsem pozvracel !!"

" Což mohu za to, ( křičí hoch )  mami...
když ležíme tady tak  natěsnáni ??"

Otec řve : " Chceš do makovice ??"

Hoch vyskočil !... následně pozvracel strýce,
poblil pak švagra, tři bratrance !

Výkřiky :  " Co je to za kance ???"

... nastala řetězová reakce !
Kamkoliv koukneš se ve bytu,
všude je dokola nablito !

Vykřikl otec :  " Klid mámo,
hlavně, že není tu nasráno !"

... všichni se těšejí na ráno...

Kohout již kokrhá !!
... nedospalí...
zametají  a vytírají !

6 Niko Tin Niko Tin | Web | 21. března 2016 v 18:20 | Reagovat

Přesně, chci bejt ta, na kterou se nezapomíná a jen představa, že by tomu mohlo být jinak mě děsí. Chci měnit životy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama