Nejsem mrtvá

15. ledna 2017 v 10:40 |  mysli píčou, šukej hlavou. 2017
Nějak mi to nejde. Chtěla bych tu vyjádřit, jak se teď mám, ale vůbec nemůžu poskládat slova nějak smysluplně. Trochu to připomíná můj bordel v hlavě. A jako jsem to za poslední dobu udělala se svym bordelem v hlavě, zkusim si utřídit myšlenky i tady.
Letošní Vánoce byly ukrutný. Co se rodinných situací týče, víc hroznejch stavů, křiku, pláče, hádek a vesmírnejch píčovin, co vůbec nebyly potřeba řešit, ale my je přesto řešily, jsem dlouho nezažila. Chtěla jsem se zabít. Ležela jsem kolikrát ve vaně a chtěla jsem si dojít pro svoje nejhezčí šaty, lehnout si tam zpátky, pustit si Chopina nebo Rachmaninova a podřezat se. Neudělala jsem to a nevím, jestli jsem si to usnadnila, ale pro tyhle okamžiky to bylo asi správně.
Co se vztahových rovin týče, byl prosinec obrovská koule hoven, která dopadla dobře. Nejlíp. Potkala jsem někoho novýho. Potkala jsem šestku. Je to roztomilej člověk, kterej mě poslouchá a čte si moje věci. A ta hromada hoven prakticky spočívala jen v mejch neustálejch výčitkách, ve strachu, že nás někdo někde potká, že to bude celý strašně bolet, že se to strašně posere. A neposralo. A zajímám ho. A to je příjemný, po čtyřce, kterej je ten nejhorší typ ignoranta a po pětce, kterej cejtit uměl, ale dávat to najevo ne. A to já nesnesla. A tak jsem se po měsíci pražskejch orgií rozhodla, a po tom, co jsem o Vánocích šukala se čtyřkou a nepřišel ani záblesk tý lásky, co tam byl (vlastně se s ním teď docela dobře bavim, přátelsky, doopravdy) opustila po letech pětku. Ještě s tim nejsem uplně v pohodě. Ale kdybych s ním byla dál, tak se zabiju. Tak moc se snažil mi rozumět a nešlo to a já pak končila ve vaně a chtěla šaty a Rachmaninova.
Takže teď chodím po Praze s šestkou a nevím, co to je. Nevím, co to bude, jestli to něco bude, ale je to hezký. Je to krásnej, novej, povrchní cit. Není to dlouholetá láska jako s pětkou, není to neštěstí, který se táhne od roku 2013 jako se čtyřkou. Tohle je šestka. Je to povrchní a já se směju a jsem pubertální. Něco se ve mně rozsvítilo. Nějaký malý světýlko toho, že umřít by nemuselo bejt to ono. A třeba mě to přejde. Protože to se stalo zatím pokaždý. Třeba svejch rozhodnutí začnu litovat. Ale upřímně? Teď je mi příjemně. Nezvládám zkouškový, je toho hodně. Ale je mi to jedno. A nejsem mrtvá.
Ať rok 2017 stojí míň za hovno, ať nemusíme tolik přemejšlet. A kuřme péra, kdy se nám zlíbí. Tolik k názvu nové rubriky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 15. ledna 2017 v 12:43 | Reagovat

Veľa šťastia v novom roku! :)
Ono nemôže byť stále na hovno, raz sa to musí otočiť k lepšiemu!

2 stuprum stuprum | Web | 15. ledna 2017 v 14:20 | Reagovat

Myslíš jen na erotiku. :(

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 15. ledna 2017 v 14:27 | Reagovat

Potřebovala bych si je taky očíslovat... Číslo jedna už mam jasný, ale co s těma dalšíma?

Mimochodem jo, jeden čas jsem přemejšlela nad tim, jak bude vypadat posmrtnej život. Moje hlavní otázka byla, jestli se tam bude šukat. Tim pádem mi automaticky odpadá představa podsvětí starých babylóňanů, kteří tráví věčnost v něčem podobném, jako svět stínů. Děje se tam prej uplný hovno. Římani taky nic moc, jenom ty Egypťani to asi měli trochu zábavnější.
Jenže...přehoupni se přes vesmírnej nihilismus a připusť si, že bude po smrti dobře.

4 Duhová. Duhová. | Web | 15. ledna 2017 v 16:31 | Reagovat

Tvoje články se sakra dobře čtou.
S tím číslováním je to dobrý, ale v mém věku bych si vystačila tak s jedničkou.
Ať je rok 2017 takovej, jakej si přeješ. Hodně štěstí!

5 Niko Tin Niko Tin | Web | 19. ledna 2017 v 15:22 | Reagovat

Není Protiva jako Protiva..:-)
Taky je mi všechno jedno a je to tak osvbozující. Chlapi nám vždycky daj na chvíli pocit, že sme lepší, musíš si to užít

6 xxx xxx | Web | 30. ledna 2017 v 8:34 | Reagovat

kazdej asi mame svoji ctyrku a vzdycky je to strsti, kdyz narazime na tu sestku - aspon na chvili.

7 Jehně Jehně | E-mail | Web | 27. srpna 2017 v 23:32 | Reagovat

Je až neuvěřitelný, jak moc mi nedochází, že už neni leden. Navíc třeba leden 2013. Nebo líp - 2008. Oba ty roky byly celkem k ničemu, ostatně jako asi jakejkoliv rok. Ale to je jedno. Naprosto mě uchvátila ta představa ve vaně v krásnejch šatech. To je prostě krásný, nemůžu si pomoct. Já si teď jedu představu s růžovejma práškama a jagerem. Ale to neni vůbec tak hezký, až mě to mrzí. Nakonec na tom ale nezáleží. Přeju, ať nejsi mrtvá dál!
Zdraví Jehně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama