Březen 2017

Až se zas něco posere

21. března 2017 v 11:26 mysli píčou, šukej hlavou. 2017
Jsou jen dvě možnosti, proč nepsat na tyhle virtuální prostory. Buď je člověk šťastnej nebo mrtvej. Tak já hlásím svému budoucímu já, který si to tu určitě bude číst a dojatě vzpomínat, že já sem teď ta šťastná, ne ta mrtvá.
Za posledních pár měsíců si můžu odfajfkovat pár věcí, co sem chtěla udělat už dávno, hromada výletů, hotový zkouškový (jakštakš), filmy, co sem dávno chtěla vidět. A to všechno s šestkou.
Když šestka píše básně, jsou šťastný. Neumí psát depresivní věci. A já na to jen koukám a celýmu tomu nerozumim. Mám to naopak. S jakýmkoliv štěstím, což není pocit, na který bych byla nějak moc zvyklá, přichází absolutní kreativní sucho. Z básní lezou přisprostlý zamilovaný paskvily, z povídek neleze nic, končím u prvních dvou slov a pak odcházím pít víno nebo jen tak poslouchat ticho a pálit vonný svíčky.
Nemám sem co psát.
Až se zas něco posere, dám vědět.